Leden

Únor

Březen 

Duben

Květen

Červen

Červenec

Srpen

Září

Říjen

Listopad

Prosinec

	Již v lednu můžeme doma vysévat a  předpěstovávat papriku pro časné vysazování do skleníku a fóliovniku.
	Již nyní si koupíme mrkev, petržel a celer a ve vlhké vatě si vyzkoušíme jejich klíčivost. Zakoupená semena skladujeme v suchu a chladnu. Na jaře tak předejdeme zklamání na zahrádce.
	Na parapetu  okna  na vrstvě vlhké buničité vaty nebo na tenké vrstvě zeminy  pěstujeme celou zimu řeřichu zahradní. Obohatíme tak přírodními vitamíny chleba s máslem, tvarohem, nebo jiné saláty. Řeřicha podporuje látkovou výměnu.
	Do větších kořenáčů zasadíme kořen petržele, celer a cibuli. Zasypeme zeminou, zaléváme a necháme vyrašit na okenním parapetu. Vyrostlou nať použijeme do polévky, a na chleba s tvarohem a pod.
	Před silnějšími mrazy navlečeme na kadeřávek a na růžičkovou kapustu vícevrstvý papírový pytel. Určitě zůstanou zelené. Neublíží jim totiž mráz, ale sluníčko, které je rychle ohřeje po mrazivé noci.Jestliže se přechodně oteplí víc jak na 5 dnů, kryt sundáme, aby zelenina nezplesnivěla.
	Již nyní vyrábíme za dlouhých zimních večerů různé jmenovky na zeleninové záhonky, nebo na sadbovací misky.
	Vyrábíme si z různých plastových lahví kořenáče na papriky či rajčata, tyto úplně stačí a ušetříme peníze. Opravujeme poškozené zahradní nářadí.
	Nezapomeňme naplňovat  krmítka pro ptáčky. Nejlepší je slunečnice, či jiné zakoupené zrní, nebo lůj. Ptáčky nekrmíme drobty z kvašeného pečiva - chleba, rohlíky, vánočka a pod. Mohli by uhynout.
	Kontrolujeme uskladněnou zeleninu a mírně vlhčíme písek, v němž je uložená i podlahu místnosti.
	Zpět

	. Určitě už  nasejeme do truhličku papriky, celer a koncem měsíce i rajčata a skleníkové okurky. (Poslední rajské jablíčko uložené dle návodu „Zahrádka v listopadu“ jsme zkonzumovali 15. ledna .) Substrát pro pěstování sadby v truhlíčkách desinfikujeme. Stačí prolít vařící vodou a necháme pár dní proschnout.
	Dokud máme v živé paměti, kde jsme co na zahrádce pěstovali, uděláme si nový osevní a výsadbový plán zahrádky. Musíme dodržovat střídání plodin, aby se nám nerozmohly různé nemoce, nebo neměli malou úrodu z jednostranného vyčerpání půdy.
	Střídáme:  I. trať: plodové zeleniny, košťáloviny, brambory i celer.  II. trať: zeleniny kořenové, cibulové i salát. III. trať: luštěniny i špenát
	Jednou za 4 roky bychom měli právě v únoru zahrádku vápnit. Na lehké půdy rozhodíme mletý vápenec, na těžší půdy pálené vápno v dávce 10kg/1ar.
	Pokud vápníme, tak v předchozím roce a ani v tomto roce nehnojíme hnojem, nesázíme tento rok na povápněný záhon brambory, ale naopak jsou velmi vhodné luštěniny.
	Již nyní se připravíme na slimáky. Dočetl jsem se, že slimáci přímo vyhledávají otruby, za kterými se stahují. Sypeme je na jedno místo a zde slimáky sbíráme. Dále je doporučováno  dusíkaté vápno. Používáme ho v předjaří, asi 3 týdny před výsevem, nebo před výsadbou. Ničí nejen vajíčka slimáků, ale desinfikuje i půdu. (Nádorovitost košťálovin a pod.)
	Koncem února můžeme na závětrném a slunném stanovišti  set  již mrkev a petržel a dokonce i ředkvičku, kterou raději přikryjeme netkanou textilií. Toto ale uděláme, pokud je zem alespoň 5o C teplá.
	Staré pravidlo říká: Na zahradě začínejte pracovat až tehdy, když vám na botách neulpí ani kus země.
	Na parapetu okna pěstujeme řeřichu a na nať rychlíme v kořenáčích celer a petržel. Když položíme odříznutou hlavovou část petržele, nebo celeru do ploché misky s vodou a umístíme na okenním parapetu, do 14 dnů můžeme vyrostlou nať spotřebovat do polévky. Do misky nalijeme jen několik mm vody a každý den ji doplňujeme.
	Ve skleníku, nebo v teplém pařeništi vyséváme košťáloviny, salát, pór, celer a pod.
	Koncem února dáme naklíčit již rané brambory. Umisťujeme je zásadně na světlo, aby nevyhnaly dlouhé bílé lámavé klíče. Teplota okolí by měla být 12 až 15o C.
	Sklízíme ze zahrádky kadeřavou a růžičkovou kapustu.
	Neustále kontrolujeme uskladněnou zeleninu a poškozené kusy odstraňujeme.
	Zpět

	Již nyní se připravíme na slimáky. Dočetl jsem se, že slimáci přímo vyhledávají otruby, za kterými se stahují. Sypeme je na jedno místo a zde slimáky sbíráme. Dále je doporučováno  dusíkaté vápno. Používáme ho v předjaří, asi 3 týdny před výsevem, nebo před výsadbou. Ničí nejen vajíčka slimáků, ale desinfikuje i půdu. (Nádorovitost košťálovin a pod.) Dávkování - maximálně 800gramů na 10 m2.
	V březnu nás sluníčko určitě vytáhne na zahrádku.  Sklidíme zbytky ořezimující zeleniny ( pórek, růžičková a kadeřavá kapusta).
	Jakmile oschnou záhonky, nutně zasejeme petržel, mrkev i ředkvičku,  pokud jsme tak neučinili v únoru.  Koncem března vyséváme kopr, špenát, cibuli, hrášek a sázíme jarní česnek, který moříme v Sulce. .Na zakrytí záhonků používáme netkanou textilii nebo perforovanou fólii.
	Doma doséváme rajčata a hadovky pro pěstování ve skleníku. Máme-li papriky již od ledna či února v kelímkách, asi po 3 až 4 týdnech je pikýrujeme (přesazujeme), aby zesílily a příliš za oknem nevybíhaly. Dále doma vyséváme košťáloviny a rychle ještě celer!
	Doma za okny můžeme pokračovat v rychlení zelenin pro získání čerstvé nati. Jedná se o řeřichu, pažitku, ale také bylinky a koření.
	Zakládáme teplá pařeniště, kde si vedle sazenic salátu předpěstujeme i zeleninovou sadbu pro výsadbu na zahrádku. V noci jej chráníme proti mrazu rohožemi.
	Můžeme prosít kompost a založit nový z materiálů nastřádaných přes zimu. Kompost, který dáme na záhony, musí být jemný a drobivý.
	Koncem měsíce vysazujeme salát a předklíčené brambory.
	Ve skleníku, fóliovniku a pařníku vyséváme zeleninu, kterou budeme pěstovat později na zahrádce. (Květák, kapustu, okurky, dýně, cukety a další zeleninu.)
	Koncem měsíce můžeme vysazovat jahodník.Staré záhony jahodníku zbavujeme zaschlých a nemocných listů a přihnojíme je.
	Zpět

	V dubnu nás sluníčko určitě vytáhne na zahrádku.  Jakmile oschnou záhonky, nutně zasejeme petržel, mrkev i ředkvičku,  pokud jsme tak neučinili v březnu.  V dubnu vyséváme kopr, špenát a sázíme jarní česnek.
	Doma doséváme rajčata a hadovky pro pěstování ve skleníku. Máme-li papriky již od ledna či února v kelímkách, asi po 3 až 4 týdnech je pikýrujeme (přesazujte), aby zesílily a příliš za oknem nevybíhaly. Doma vyséváme ještě cuketu, dýni a nakladačky.
	Můžeme prosít kompost a založit nový z materiálů nastřádaných přes zimu. Kompost, který dáme na záhony, musí být jemný a drobivý.
	Sejeme a sázíme: cibuli, ředkev, ředkvičku, hrášek, pórek, letní salát, kapustu, kedlubny, brokolici, bílé a červené zelí apod.
	Sázíme: brambory, rané zelí, ranou kapustu, kadeřavou kapustu, kedlubny, salát jarní, pórek apod. Květák sázíme raději koncem dubna, aby nenastydl - pak špatně roste. Všechny košťáloviny sázíme hlouběji, než původně rostly, ale květák na jaře zasadíme raději mělčeji, aby kořínky neseděly v ještě studené zemi. Později květák přihrneme zeminou.
	Předpěstovanou sadbu nedáváme přímo ven, ale otužujeme ji. (Pařeniště, nebo fóliák více větráme, nebo ji v truhlíkách dáváme ven jen na pár hodin.)  Za oknem si předpěstujeme cukety a dyně.
	Nyní můžeme sázet a sít všechny byliny a koření. Ty dodávají  každému jídlu svůj vlastní ráz a kromě toho také obsahují léčivé a povzbuzující látky. Přitom si nekladou žádné velké nároky: chtějí pouze jedno – místo na slunci.
	Ekologie: Jahody koncem dubna zalijeme proti plísni vývarem a výluhem přesličky.
	Nesejeme již raný salát, ještě před sklizní by vyběhl do květu.
	Koncem dubna již můžeme do volné půdy vysévat okurky, fazole a salátovou řepu. Vysazujeme košťálovou zeleninu. Zaléváme raději po ránu.
	Před výsevem nebo výsadbou okurek vyhloubíme na záhoně rygol asi 30 cm široký, do něho naklademe slamnatý hnůj, nebo jen slámu, mírně pocukrujeme např. cereritem a přihrneme. Můžeme ještě celý záhon přikrýt černou fólii a do otvorů na přihrnutý rygol sázíme okurky, které mají dostatek tepla, vláhy a neprorůstá zde plevel. Okurek je vždy jak "hnoje".
	Zpět

	Kouzelný máj je  měsícem  nejintenzivnějších prací i na zeleninové zahrádce.
	Když skončí nebezpečí jarních mrazíků (po „zmrzlých mužích“), můžeme si být zcela jisti, že všechno, co teď zasejeme nebo zasadíme, se brzy zazelená a rozkvete. Důležité ovšem je, aby na 1. máje pršelo, protože stará pranostika nám v  takovém případě slibuje hojnou úrodu.
	Na zeleninových záhonech vyjednotíme dřívější výsevy. Po zmrzlých vysazujeme na záhony: okurky, dyně, cukety, papriky, rajčata, celer, bazalku, majoránku a další.
	Vysejeme fazole
	Z jahodníku odstraníme suché listí a naposledy před sklizni přihnojíme.
	Zeleninové záhonky ob den kypříme – pak nestačí vyklíčit plevel. Alespoň 2x přihrneme brambory. Brambory milují stále prokypřovanou zem kolem sebe. Po okopání za 2 dny „povyskočí“. (Proto patří mezi okopaniny.)
	Vyzkoušejte!! Nový způsob pěstování okurek hadovek ve skleníku. Klasicky zasaďte sazenici hadovky do skleníku. Zaveďte ji na provázek, ale nahoře si nechte asi 1,5 m stočeného provázku jako rezervu. Okurka roste, rodí, klasicky ji zaštipujete výhony za 2. až 3. plodem. Jakmile spodní patro odrodí, vyholíte kmínek až po plodící výhonek s nedozrálými plody, nahoře uvolníte úvazek a celou rostlinu spustíte níž, až k rodícímu výhonu a vyholený kmínek stočíte do spirály, odhrnete trochu zeminu a spirálu opět  přihrnete. Stočený kmínek pustí kořínky a ještě lépe vyživuje rostlinu. To opakujeme několikrát do konce vegetace. Další zeminu na stočený kmínek doneseme z venku. nejlepší je kompost.  Doporučuji tento akt provádět před zaléváním, raději, když rostlina mírně vadne - volá po vodě, aby nepraskl při stáčení kmínek.
	Vyséváme zeleniny pro sklizeň v létě, nebo na podzim. Např.: červená řepa, letní ředkev, mrkev, pozdní kapustu a květák.
	Je nejvyšší čas na postřik cibule proti vrtuli cibulové. Jakmile zpozorujeme, že jedna nať cibule vadne, ihned provedeme postřik  (Sumithionu 50 EC se již nevyrábí) vyzkoušejte náhradu Decis Mega, nebo Karate. Ekologové doporučují místo postřiku, přikrýt vzešlou cibuli bílou netkanou folii od vzejití do začátku června. Moucha vrtule cibulové vkládá vajíčka pouze do mladých rostlinek
	Zpět

	Za horkých červnových dnů zaléváme večer, nebo ráno, aby byl minimální rozdíl mezi teplotou zavlažovací vody a rostlinou.
	Jahody podkládáme alespoň slámou a odstraňujeme šlahouny.  Kolíčky si označíme nejplodnější sazenice, abychom si vzali odnože od těch nejlepších.
	13. června (na sv. Antonína) vyséváme na stanoviště okurky tzv. "Antoníčky", které sklízíme od konce srpna, kdy normální okurky končí svoji vegetaci, až do konce září. Všeobecně okurky pěstujeme raději vertikálně, čímž snížíme nebezpečí napadení plísní.
	Vysoká rajčata pěstujeme nejlépe na jeden výhon. Zálistky včas vylamujeme. Rostliny jsou řidší a netrpí tolik plísní. Již od června pravidelně po 14 dnech provádíme postřik proti plísni.
	Záhony často kypříme a zbavujeme plevele. Na přítomnost plevele jsou velice citlivé pórek, cibule a česnek. (Samy mají velmi malou listovou plochu a negativně reagují na zastínění plevelem.)
	V červnu sklízíme koření a léčivky. (Zázračnou moc mají ty, které se sbírají o svatojánské noci 24. června.)  Sbíráme je ráno, ale až po sejití rosy a ne v deštivém dni, kdy rostliny ztrácejí své aroma.
	Koncem června, i po sklizni prvních brambor, sejeme mrkev karotku, raný květák, rané zelí, kedlubny, salát apod. Květák, vysázený až v červenci, se často do mrazů dostatečně nevyvine.
	Jsou-li v létě úporná sucha, je lépe zalít vydatně ráno 1x za týden a navečer lehounce okopat jen do hloubky 2 cm. Nenarušený povrch je sice stále tmavý, jakoby vlhký, ale to pomocí kapilár vzlíná všechna voda na povrch a za horka se odpařuje. Narušíme-li povrch půdy, kapiláry přerušíme, povrch sice zesvětlá, ale zem pod okopanou vrstvou si udrží dlouho svou přirozenou vlhkost. Totéž uděláme po větším dešti. Každodenním zběžným zaléváním se smočí 2 až 3 cm vrstva půdy, ta do druhého dne vyschne a ke kořenům zeleniny v hloubce 10 cm se nedostane ani kapka. Zkuste hodinu po zalití hrábnout do „zalité“ země a zjistíte ve 3 cm jen „suchou zem“.
	Pórek vysazujeme do hlubokých brázd a dostatečně po vysazení zaléváme. Do podzimu brázdy okopáváním postupně zahrnujeme a postupně k němu zase zeminu přihrnujeme, aby se co nejdelší jeho část vybělila.
	Košťálové a plodové zeleniny jsou vděčné za přihnojení zředěnou močůvkou, nebo zředěnými zkvašenými slepičáky.
	Hlávkové zelí a celer přihnojíme draselnou solí.
	Celer vydatněji zaléváme oproti ostatní zelenině.
	Zpět

	Až do poloviny července je možné sázet (třeba po bramborách, česneku a cibuli), kadeřavou kapustu, bílé zelí, květák, čínské zelí a růžičkovou kapustu. Salát, hrášek, mrkev, červenou řepu, pekingské zelí (toto zelí mezi 10. a 20. červencem) a kedlubny můžeme ještě i vysévat.
	U rajčat vylamujeme zálistky, sazenice pěstujeme na jeden výhon. Rostliny jsou řídké, vzdušné a netrpí tolik plísní. Pokračujeme v postřiku Kuprikolem proti plísni
	Do konce července bychom měli vysázet ze zdravých odnoží nový jahodový záhon, aby v příštím roce solidně plodil. Čím déle budeme výsadbu jahod oddalovat, tím bude příští  úroda nižší.
	Pokud necháváme na příští rok jahodový záhon starý (do tří let), pak jej po sklizni řádně pohnojíme, odplevelíme a ostříháme odumřelé výhonky, šlahouny a nemocné listy.
	Po 26. srpnu (po sv. Anně) sklízíme cibuli a česnek. Necháme je i s natí několik dní ležet vytahané na záhoně. (Česnek po vytažení ze země můžeme vyprat silným proudem vody a necháme řádně vyschnout.)
	Pokračujeme ve sběru a sušení léčivek a koření.
	Pojedete na týden na dovolenou a nemáte nikoho, kdo by vám zalil zahrádku? Choulostivou zeleninu, nebo sadbu obložte posekanou trávou a důkladně zalijte – vydrží svěží přes týden veder.
	Umělá hnojiva jsou poměrně drahá, a proto si opatříme hnojivo levněji. Do umělohmotné nádoby vložíme asi 2 kg kopřiv a zalijeme nejlépe dešťovou vodou. Za občasného míchání necháme asi 3 týdny kvasit. Používáme ředěné asi 1: 20. Zaléváme jen ke kořenům, raději ne na list.
	Okurky ve skleníku, fóliovníku i na záhonu ošetřujeme pravidelně postřikem DITHANE proti plísni. Pravidelně a včas je sbíráme. Jakmile rostlina vyprodukuje velký plod s vyzrálými semeny, splnila svoji povinnost zachování rodu a přestává plodit.
	Máte rádi dýni a máte málo místa na zahrádce? Již několik let ji pěstuji na pergole. U 2 rostlin postavím asi 1,2 m široký plůtek asi 1,8 m vysoký a od jeho horní hrany vedu mírně šikmo dřevěnou kostru (třeba nad trávník, nebo jinou odpočinkovou plochu) dlouhou až 4 m a v ní napříč už jen provázky. Dyně se po ní pne, vytváří nám žádoucí stín nad posezením. Plody musíme zajistit síťovou "houpačkou" a podepřeme kůlem. Viz obrázek nahoře.
	Vyzkoušejte!! Nový způsob pěstování okurek hadovek ve skleníku. Klasicky zasaďte sazenici hadovky do skleníku. Zaveďte ji na provázek, ale nahoře si nechte asi 1,5 m stočeného provázku jako rezervu. Okurka roste, rodí, klasicky ji zaštipujete výhony za 2. až 3. plodem. Jakmile spodní patro odrodí, vyholíte kmínek až po plodící výhonek s nedozrálými plody, nahoře uvolníte úvazek a celou rostlinu spustíte níž, až k rodícímu výhonu a vyholený kmínek stočíte do spirály, odhrnete trochu zeminu a spirálu opět  přihrnete. Stočený kmínek pustí kořínky a ještě lépe vyživuje rostlinu. To opakujeme několikrát do konce vegetace. Další zeminu na stočený kmínek doneseme z venku. Nejlepší je kompost.  Doporučuji tento akt provádět před zaléváním, raději, když rostlina mírně vadne - volá po vodě, aby nepraskl při stáčení kmínek.
	Zpět

	Vyséváme zimní salát, špenát  a ředkvičku, kterou silně zaléváme, aby nebyla červivá.
	15. srpna zaštipujeme vršky rajčat. Nakvétající rajčata již nedozrají, ale urychlíme dozrávání již odkvetlých plodů.  V srpnu olamujeme spodní listy rajčat, která cloní plodům a zahušťují keř, čímž vzniká větší nebezpečí houbové infekce.
	Před deštivým počasím stříkáme rajčata Kuprikolem (ochranná lhůta jen 7 dní) i okurky Kuprikolem (ochranná lhůta jen 3- 4 dní)
	Na prázdné záhony vyséváme  zelené hnojivo, které by nemělo obsahovat hořčici a olejku. Tyto druhy jsou ze stejné čeledi jako košťáloviny a proto by se v dalším roce přenášely choroby.
	Můžeme přeházet kompost. Provzdušní se a urychluje se rozklad organické hmoty.
	Dosazujeme jahody.
	Za suchého počasí důkladně zaléváme. Zaléváme-li         ráno, pak pak navečer povrch půdy lehce do hloubky jen 2 cm zkypříme, aby se nevypařovala vláha. Zaléváme-li večer, zkypření provedeme ráno.
	Rozdělujeme a rozsazujeme silné trsy pažitky. Trsy pro rychlení necháváme v zemi a na podzim je rozsadíme do květináčů.
	Přihrnujeme pórek postupně a co nejvýše, aby se vybělila co nejdelší část.
	Zpět

	. Česnek a cibuli necháme zavěšenou na vzdušném místě pod přístřeškem až do příchodu mrázků po -3o C.
	Na začátku září můžeme ještě zasít zelené hnojivo. Nemělo by obsahovat olejku ani hořčici, neboť obě rostliny jsou z čeledi "brukvovité" a pomáhaly by nám rozšiřovat nádorovitost košťálovin.
	Důkladně zaléváme květák a ředkvičku, aby nečervavěla.
	U růžičkové kapusty odstraníme vršek, aby se podpořil růst růžiček.
	Před mrazem otrháme i zelená rajčata, ale v hroznech, a zavěsíme do suché chladné bezmrazé místnosti. Vydrží až do Silvestra.
	V září se doporučoval vysazovat česnek. Jelikož ale zimy přicházejí déle, je lepší počkat na říjen. Česnek by  měl do zimy bezpečně zakořenit, ale nevylézat. Při silnějších mrazech nať zmrzá
	Do prázdných pařenišť či fóliáků vysadíme ještě salát, nebo kedlubny. Kdyby měl přijít koncem měsíce mrázek, sklidíme celer.
	Zpět

	Rajčata i zelená zavěsíme s celými hrozny na dráty či provázky v chladnějším sklepě. Zelená zčervenají a vydrží až do Silvestra na chlebíčky.
	Zapíšeme si, co jsme na kterém záhoně  pěstovali, abychom příští rok správně střídali plodiny. Promýšlíme osevní plán na příští rok.
	Na uvolněné záhony můžeme vysévat zimní salát, špenát, petržel a mrkev.
	Až nyní můžeme vysazovat mořený česnek, který občas zaléváme. Dříve vysázený česnek brzy vyrůstá a přes zimu zmrzá nať.
	Je třeba sklízet brambory, fazole, okurky, papriky, tykve, mrkev, celer, kapustu, červenou řepu a další. Venku ještě může zůstat: bílé zelí, růžičková kapusta, kadeřávek, čínské zelí, pórek, čekanka, polníček a petržel. Ty si z chladu moc nedělají. Pórek co nejvýš zahrneme zeminou.
	Se sklizní kořenových zelenin počkáme co nejdéle. Mráz by neměl zastihnout hlavně celer a červenou řepu.
	Květák, který má založené růžice a nespotřebujeme-li jej ještě, vyryjeme a i s balem vysadíme do pařeniště, skleníku, či jiného bezmrazého prostoru a prolijeme vodou. Odstraníme z něho nemocné listy. Konzumujeme postupně.
	Sklizená cibule musí dokonale proschnout, než ji uložíme k zazimování, ale také nepřemrznout.
	Košťáloviny lze sklidit i s kořeny a zdravými listy a zakládat je do vlhkého písku ve sklepě.
	Zpět

	Čínské zelí vyryjeme i s kořeny a zasázíme do truhlíků, zalijeme a umístíme do garáže, kolny, fóliáku, skleníku, kde příliš nemrzne. Vydrží nám až do Vánoc.
	Rajčata i zelená zavěsíme s celými hrozny na dráty či provázky v chladnějším sklepě. Zelená zčervenají a vydrží až do Silvestra na chlebíčky.(Viz obrázek.)
	Zapíšeme si, co jsme na kterém záhoně pěstovali, abychom příští rok správně střídali plodiny.
	Také okenní parapet přichází znovu ke cti. Tam si můžeme vypěstovat množství vitamínů v zimních měsících potřebných pro naše tělo.
	Celou zimu na okně pěstujeme řeřichu zahradní. Obohatíme tak přírodními vitamíny chleba s máslem, tvarohem, nebo jiné saláty. Řeřicha podporuje látkovou výměnu. Podobně můžeme pěstovat i kopr.
	Do květináčů nasázíme pro zimní spotřebu natě i kořen petržele a pažitku.
	Hlávky zelí uložíme v chladné místnosti nejlépe na slámu.
	Pórek přihrnujeme zeminou, aby byl bílý a v zimě nezmrzl.
	Na zeleninovou zahrádku, kde budeme pěstovat celer, košťálové a plodové zeleniny  navážíme proleželý hnůj nebo kompost, rozhodíme jej, mírně posypeme fosforečným a draselným hnojivem a ihned zaryjeme. Umělá hnojiva nepřidáváme na velmi lehkých půdách, aby se přes zimu nevyplavila.
	Asi jednou za rok zahrádku vápníme, ten rok vynecháme hnůj a kompost. Vápno nesmí přijít na záhon současně s hnojem!
	Hnůj se snažíme zarýt již na podzim. Nenecháváme tuto činnost až na jaro.
	Na pohnojené záhony na jaře vysazujeme zeleninu první trati, to jsou košťáloviny, plodová zelenina a z kořenové zeleniny to je pouze celer.
	Máme-li pařeniště, vyházíme zem vedle něho na nízkou hromadu, aby přes zimu dobře promrzla.
	Kde hrozí velké mrazy, můžeme česnekový záhon přikrýt chvojím.
	Zakládáme dobrý kompost, kam nedáváme kořeny a košťály zeleniny a zbytky nemocných rostlin.
	Již v listopadu se připravíme na zimu a z hadic a vodovodních kohoutů na zahradě vypouštíme vodu, aby nám na nich mrazy nezpůsobily  škodu.
	Zpět

	Kořenovou zeleninu - uskladníme v písku v chladnějším a vlhčím sklepě.
	Drobnější mrkev a petržel vrstvíme do velkých hliněných květináčů o obsahu 5 až 10 l a prosypáváme pískem. Navrch můžeme položit volně igelit, aby nedocházelo k vysychání písku
	V sušších a teplejších sklepích nebo komorách uložíme kořenou zeleninu do pergamenových nebo voskovaných pytlů. V igelitových pytlích zelenina po delší době hnije.
	Zeleninou můžeme také naplnit 3 až 5 litrovou sklenici, obrátíme ji dnem vzhůru a hrdlo podložíme 1 cm silným dřívkem, aby zelenina větrala.
	Mrkev a petržel můžeme uložit i do nějaké děravé plechové nádoby s poklicí, kterou zcela nedoklopíme a vše zakopeme na stinném místě do země tak, aby nad nádobou bylo asi 30 cm zeminy. Tato zelenina je na jaře nejšťavnatější. Opět se k zelenině nesmějí dostat myši.
	Před silnějšími mrazy navlečeme na kadeřávek a na růžičkovou kapustu vícevrstvý papírový pytel. Určitě zůstanou zelené.
	Neublíží jim totiž mráz, ale sluníčko, které je rychle ohřeje po mrazivé noci.
	Z  téhož důvodu podobně přikryjeme pórek, který jsme předtím přihrnuli zeminou. (Z celého roku je pórek nejchutnější na vánoce.)
	Pokud zem ještě nezmrzla, zasadíme si do květináčů několik kořenů kudrnaté petržele a trsů pažitky. Uložíme je v chladnu i temnu a v zimě je postupně nosíme na okenní parapet, kde za několik dní sklízíme svěží zeleninu.
	Dokud máme v paměti, na kterém záhoně jsme co pěstovali, poznamenáme si to, abychom na jaře dodržovali střídání plodin na jednotlivých záhonech.
	Na parapetu  okna  na vrstvě vlhké buničité vaty nebo na tenké vrstvě zeminy  pěstujeme celou zimu řeřichu zahradní. Řeřicha podporuje látkovou  výměnu. Vyzkoušíme i jinou naťovou zeleninu (semeno kopru, do květináče nasadíme střední petržel, vršek celeru a pod.) Obohatíme tak přírodními vitamíny chleba s máslem, tvarohem, nebo jiné saláty.
	Provedeme klíčivost semen ve vlhké buničité vatě a tím zjistíme, která semena máme přes zimu dokoupit, abychom nebyli zaskočeni nevzejitím zeleniny na jaře.
	Protože mrkev a petržel dlouho klíčí (až 35 dní), doporučuje se tyto zeleniny vysévat již koncem prosince, nebo těsně před příchodem větších mrazů, aby nestačily naklíčit v zimě, ale co nejdřív na jaře. Mají náskok před jarním výsevem.
	Zpět