Sad

Sad
Sad

Leden

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen

Červenec

Srpen

Září

Říjen

Listopad

Prosinec

Leden

	Rozplánujeme si prozíravě úkony v ovocné zahradě na více let.
	Opravujeme a ošetřujeme zahradnické nářadí a náčiní. Kontrolujeme oplocení a ochranu stromků před okusem zvěří.
	Odstraňujeme starou borku, mechy a lišejníky na stromech. Začínáme s průklestem starších stromů jabloní a hrušní, nebo je připravíme zmlazovacím řezem k přeroubování.
	Kontrolujeme uskladněné zimní ovoce, odstraňujeme nahnilé plody. Nezapomínáme na větrání a vlhčení skladových prostor.
	Nachystáme si jmenovky, pásku a jiný vázací materiál na štěpování.
	Přihazujeme sníh ke stromům. Tím chráníme kořeny před velkými mrazy a kmínek před časným rašením. Těžký sníh sklepáváme se stromů, aby nepolámal větve. Odstraňujeme mumifikované plody z korun stromů.
	Můžeme kácet suché a nemocné stromy a odstraňovat suché větve.
	Hubíme hraboše a myši.
	Nezapomínáme na krmítka pro ptáčky.
	V teplejších slunných dnech odebíráme rouby ze zdravých stromů. Na zmrzlé dřevo nesaháme v žádném případě holou rukou.
	Rouby zakládáme do písku do sklepa, na severní stranu budovy nebo v mikrotenovém sáčku do chladničky.V tom případě však pravidelně vlhčíme, aby nevysychaly.
	Zpět

Únor

	Navazujeme na nedokončené práce z ledna. I rouby můžeme odebírat ještě v únoru.
	Kmeny ovocných stromů bílíme hašeným vápnem, nebo je zastiňujeme dřevěnými či eternitovými deskami, aby je přes den sluníčko příliš nezahřálo a v noci je nepoškodil silnější mráz. Vznikají na kmenech mrazové desky.
	Starou borku na kmenech starších stromů odstraňujeme ocelovým kartáčem. Nesmíme poškodit zdravou kůru. Je-li na kmeni lišejník, nebo mech, natřeme takový kmen 5% roztokem Cuprikolu, nebo přípravkem Šampion. Nejúčinnějšími byly zimní postřiky Arborol, nebo Nitrosan, které se již nevyrábějí.
	Až nás sluníčko v únoru vytáhne na zahrádku, pustíme se do řezu jabloní, hrušní, angreštu a rybízu. Odřezané větve jabloní a hrušní lámeme a dáme je okusovat domácím králíkům.
	Angrešty v posledních letech trpí americkým padlím.Proto všechny konečky, i malých větviček, napadených padlím odstraňujeme do zdravé části. Napadení padlím je stříbřitě bílé až šedohnědé.
	Peckoviny necháme až na předjaří, nebo na srpen!
	Koncem února, nebo začátkem března budeme řezat i révu vinnou. (Po řezu révy by neměly přijít už velké mrazy, ale příliš pozdní řez révu „rozpláče“.)
	Rád bych upozornil na zvláštnosti řezu u jádrovin a révy.
	To, že víno stříháme za 2. až 3. očkem víme, stříháme však tak, aby za posledním nechaným očkem zůstal pahýlek alespoň 5 až 8 cm dlouhý. Budeme-li stříhat těsně za posledním (2. až 3.) očkem, většinou poslední očko uschne.
	Ale u jádrovin (a v předjaří a srpnu i u peckovin) řežeme ihned za posledním nechaným očkem, aby se nenechávaly tzv. věšáky. Ty by samy o sobě nevadily, ale v místě nechaného pahýlku dochází k zahnívání větve hluboko do dřeva.

	Větší řezné rány ošetříme stromovým balzámem. Nic neřežeme kolem úplňku.
	Silné kmeny natíráme vápnem, čímž částečně desinfikujeme kůru a chráníme tak strom před nadměrným ohřátím dřeva za slunného dne.
	Zmlazujeme stromy jádrovin a připravíme se na roubování v březnu.
	Přihnojujeme stromy průmyslovými hnojivy již na tající sníh.
	Ani v únoru nezapomínáme na dosypávání ptačích krmítek.
	Zpět

Březen

	Připravíme se na vysazování nových stromů a keřů, které jsme nezasadili na podzim (především broskve). Dokončíme řez a průklest jádrovin, rybízů a angreštů. Větší rány ošetříme stromovým balzámem, latexem nebo štěpařským voskem, nebo zahraničním Kambilanem.
	Od začátku března sledujeme (nejlépe lupou) vývoj broskvových pupenů. Přes zimu je jejich povrch hladký. Po několika teplých dnech se jejich povrch změní. Jsou náhle chlupaté jako samet či kočičky. A toto je nejvhodnější okamžik k postřiku proti obávané kadeřavostí broskví. Já stříkám ze starých zásob ještě polybaritem. Je možno stříkat i sulkou či Kuprikolem, nebo jiným protihoubovým postřikem, dle rady v prodejnách pro zahrádkáře. Tato doba trvá asi týden. Problém je, udělat si čas a aby přálo počasí – nepršelo a nefoukal silný vítr a bylo co nejtepleji - na sluníčku alespoň +15^oC. Jakmile pupeny prasknou a objeví se zelená ouška, pak si už ušetřete práci.
	Seškrabujeme ze stromů starou kůru (borku) a pálíme ji se starými lepícími pásy. Ořežeme konce větviček angreštu napadené padlím a též je spálíme.
	Roubujeme peckoviny a koncem měsíce i jádroviny.
	Ošetříme kmeny poškozené mrazem nebo hlodavci.
	Pokácíme suché nebo nemocné stromy. Na jejich místo nesázíme ten samý druh, nebo druh příbuzný. Po jádrovinách dáme peckoviny a naopak.
	Pokračujeme ve hnojení průmyslovými hnojivy. Pokud máme v plánu letos vápnit, je nejvyšší čas.
	Koncem měsíce můžeme již vysazovat ovocné stromy (meruňky, broskvoně a nektarinky ). . Přiměřeně seřízneme korunku, rány zamažeme stromovým balzámem, kmínek přivážeme ke kůlu a důkladně zalíváme. S vysazování broskví počkáme na dobu až budou rašit.
	Vysazujeme též vinnou révu. Březen je již posledním měsícem, kdy je vhodné provést řez révy vinné. Později začne docházet k slzení řezných ran - keř se oslabuje. Je optimální doba pro vyvazování tažňů do oblouku nebo do vodorovné polohy.
	Zpět

Duben

	Připravíme se na vysazování nových stromů a keřů, které jsme nezasadili na podzim (především broskve). Dokončíme řez a průklest jádrovin, rybízů a angreštů.
	Od začátku března sledujeme (nejlépe lupou) vývoj broskvových pupenů. Přes zimu je jejich povrch hladký. Po několika teplých dnech se jejich povrch změní. Jsou náhle chlupaté jako samet či kočičky. A toto je nejvhodnější okamžik k postřiku proti obávané kadeřavostí broskví. Já stříkám ze starých zásob ještě polybaritem. Je možno stříkat i sulkou či Kuprikolem, nebo jiným protihoubovým postřikem, dle rady v prodejnách pro zahrádkáře. Tato doba trvá asi týden. Problém je, udělat si čas a aby přálo počasí – nepršelo a nefoukal silný vítr. Jakmile pupeny prasknou a objeví se zelená ouška, pak si už ušetřete práci.
	V dubnu ještě dosázíme ovocné i okrasné stromky a keře, hlavně pak broskve. K již rostoucím broskvím až nyní zaryjeme starší hnůj, nebo kompost.
	Přihnojujeme ovocné stromy. U bujně rostoucích jedinců omezíme dávku dusíku. Dáváme přednost přirozeným hnojivum před hnojivy průmyslovými.
	Řežeme peckoviny, pokud jsme tak neučinili loni v srpnu. I nyní se rány dobře zahojí.
	Zimní postřik ARBOROLEM nebo NITROSANEM (prý jsou karcinogenní) nahradíme jarním postřikem na „myší ouško“ (když praskají pupeny a jsou vidět špičky lístků) OLEO-EKAMETEM, nebo FRUTAPONEM F7. (Jak jsou škodlivé tyto postřiky, se dozvíme po letech.)
	Rada: Sežeňte si BORAX. (V zahrádkářských prodejnách, nebo v drogerii.) Je to bílý prášek, též používaný při sváření autogenem. V době květu ovocných stromů, kdy hrozí přízemní mrázky, alespoň den předtím postříkáme květy 5% BORAXEM důkladně rozpuštěným ve vodě. Je pro člověka i pro včely neškodný. (Stromy obohatí o stopový prvek bór.) Efekt je ten, že květ je odolnější vůči mrazu o 2 až 3o C. Bór působí jako fridex, který zabrání poškození buněk květu.
	Je čas na roubování, nebo přeroubování jabloní a hrušní.
	Připravíme se na přízemní mrazíky, zakuřováním, nebo zadešťováním pod kvetoucími stromy.
	Když kvetou broskve, můžeme větvičky s hodně květy zkrátit na polovinu. Na 1 větvičce necháváme maximálně 3 plody.
	Ekologie: Řeřicha je krásná, pestře kvetoucí popínavá rostlina. Zasejeme-li ji pod stromy, nepůjdou na ně mšice, protože tihle nepříjemní škůdci dávají řeřiše přednost.
	Zpět

Květen

	Kouzelný máj je i měsícem nejintenzivnějších prací na zahradě.
	Připravte se na postřik švestek, rynglí apod. Kromě šárky – dosud neléčitelné, je velkým škůdcem švestek (spíš jejich plodů) pilatka. Je to moucha, která klade vajíčka do květů švestek. Zde je možno zavěsit do koruny stromu ještě před květem desky z tvrdého papíru o velikosti asi 30 x 30 cm bílé barvy a natřené lepem. Zaručeně ekologické, ale?? Mouchy pilatky údajně milují bílou barvu a na desky se přilepí - chudáci.
	Osobně mám vyzkoušený zaručenější postup. Pilatku v klidu nechám naklást vajíčka do květů. Ihned po odkvětu prohlížím denně holátka. Jakmile na nich zjistím černé tečky, uvedu do maximální pohotovosti postřikovač. Bedlivě sleduji zvyšující se procento „označkovaných“ holátek. Jakmile zjistím takovýchto asi 6 až 7 plůdků z 10, okamžitě jsem stříkal (0,2% roztokem Sumithion 50 EC, který se již nevyrábí). Osvědčila se mi jeho náhrada Calypso, Moc záleží na tom, abyste si právě nyní udělali čas, nebyl velký vítr a nepršelo. Mějte ohled na plodiny u sousedů, na sousední již odkvetlou třešeň a na bezprostřední okolí stromu, zda něco nebudeme již do 3 týdnů konzumovat. Něco můžeme přikrýt fólii. Přípravek je v pravý čas účinný, správně aplikovaný je neškodný, ale ne mírumilovný. Vše v přírodě má své místo – i pilatka. Pokud není přemnožená, provádí nám přirozený propad švestek. Proto jim nechme těch 60% zbaštit.
	Varuji – stříknete-li příliš brzy, stromy budou mít tolik drobných nekvalitních plodů, až se budou větve lámat pod množstvím nezralého ovoce. Opozdíte-li se, zjistíte na podzim, že letos zase nebyly švestky. Celé přírodní divadlo probíhá během jednoho týdne po odkvětu.
	Můžeme průklestem prosvětlit hrušně, nebo jabloně, které jsme opomněli prořezat v zimě. Provedeme u bujně rostoucích - omezíme růst.
	U zmlazených, nebo přeroubovaných stromů provádíme koncem měsíce vylamování nežádoucích "vlků".
	Půdu kolem stromů plečkujeme a zbavujeme plevelů.
	Zpět

Červen

	Začátkem měsíce vyvazujeme jednoleté výhony do šikmé až vodorovné polohy u mladých jabloní a hrušní.
	Nezdřevnatělé letorosty snadno tvarujeme. Neohýbáme je do oblouku, protože na jeho vrcholu by nám vyrostly nežádoucí vlky.
	Již nyní vylamujeme, nebo odřezáváme vlky na konci silně zkrácených větvích. Stromy se nevysilují tvorbou zbytečného dřeva a nezahušťují se.
	Při dlouhotrvajícím suchu i stromy zaléváme sice méně často, ale zato vydatněji. Obzvláště zaléváme broskve.
	Pro udržení vláhy kolem stromu provedeme nastýlku (mulčování), nebo alespoň mísy kolem kmenů kypříme, aby zde nerostl plevel a přerušily se kapiláry a tím se zamezilo odpařování vody.
	U dobře odkvetlých ovocných stromů provedeme ruční probírku plodů, aby plody byly kvalitní.
	Probírka plodů podpoří diferenciaci květních pupenů pro příští rok a omezí střídavou plodnost.
	V chudších půdách se doporučuje přihnojovat ovocné stromy ve více dávkách.
	Prosvětlíme koruny broskvoní časně letním řezem.
	U mladých stromů a v řídkých korunách šetříme listovou plochu, která je nezbytná pro řádnou fotosyntézu rostlin.
	Odstraňujeme nadbytečné, zejména slabé letorosty v bobulovinách.
	U ostružiníku zkracujeme letorosty na dva až tři listy.
	.Máme-li starou vysokou třešeň, s nedostupným vrškem, raději tento vršek s plody odřízneme, na zemi jej bezpečně očešeme a příští rok se nebude strom vysilovat tvorbou nedostupných plodů. Níže položené plody budou pak větší a kvalitnější
	Odstraňujeme zálistky u révy vinné a listy v okolí hroznů, aby keře byly prosvětlené a vzdušné, aby se nevytvářelo příznivé klima pro vznik houbových chorob.
	Révu vinnou pravidelně po 14 dnech ošetřujeme proti houbovým chorobám Cuprikolem.
	Zpět

Červenec

	Stromy (peckoviny), z nichž je sklizená úroda, můžeme prořezávat právě v červenci a v srpnu.
	Hned po sklizni třešně můžeme prořezávat. Nejlepší ovoce je na 2 až 3 letém dřevě.
	Stříkáme proti strupovitosti a červivosti jádrového ovoce.
	Padané ovoce nenecháváme ležet pod stromy, ale pečlivě je vysbíráme na konsum, zpracování, nebo nahnilé likvidujeme.
	Koncem měsíce znovu stříkáme jádroviny proti obaleči jablečnému i houbovým chorobám. Slivoně stříkáme proti obaleči švestkovému.
	Zahušťující letorosty a ty které směřují vzhůru především u jabloní již nyní odstraňujeme.
	Zaléváme především broskvoně, aby narostly velké a šťavnaté plody. Lépe je zalévat méně často ve větších dávkách (100 litrů na 1 strom), než každý den málo, třeba jen 10 litrů.
	Odstraňujeme odplozené výhony malin a ponecháme z nově vyrostlých výhonů jen maximálně 6 nejsilnějších.
	Vinnou révu stříkáme proti peronospoře Kuprikolem. Tažně zkracujeme za 5. listem za posledním hroznem. Odstraňujeme fazochy.
	Odrůdy jablek náchylné k hořké pihovatosti čili k fyziologické skvrnitosti plodů ošetříme přípravkem Kalkosol (0,5 až 1%) na list.
	Zpět

Srpen

	Pokračujeme v prořezávání peckovin po sklizni.
	Stromy přihnojujeme draselnými hnojivy (hlavně broskve). Omezí se pozdní růst a vyzraje dřevo, které je odolnější proti větším mrazům.
	Zkrátíme maliníkové výhony.
	Švestky si udrží dlouho krásnou barvu a svěžest, uložíme-li je do koše mezi čerstvé kopřivy.
	Provádíme doplňkový letní řez bujně rostoucích stromů jádrovin a i základní řez peckovin. Vše by mělo být hotové do 15. srpna. Později způsobené rány se již nezahojí a může vzniknout u peckovin klejotok.
	Odřezáváme letorosty napadené padlím
	Koncem měsíce zkracujeme letorosty broskvoní, kde jsou již jasně patrné diferencované pupeny. (Jednoduché pupeny jsou listové, ale trojice pupenů určitě pokvete.)
	Včas podpíráme větve přetížené ovocem.
	Všechno ovoce je nutno zpracovat (moštovat, sušit, zavařit)
	Dokončíme očkování jabloní, hrušní, slivoní, třešní, višní, meruněk a naposledy broskvoní.
	U maliníku odřežeme těsně u země odplozené dvouleté pruty.
	Proti hořké pihovitosti jablek aplikujeme postřik kapalným hnojivem Kalkosol 25 (dle přibaleného návodu), což je chlorid vápenatý. Je to rychle přijatelná forma vápníku.
	Zpět

Září

	Měli bychom se postarat i o řádné uskladnění vypěstovaného ovoce.
	Vybílíme, vysíříme, nebo alespoň vyčistíme sklep, nebo jinou bezmrazou komoru. Opravíme regály, lísky a bedýnky.
	Ovoce pro uskladnění vybíráme jen prvotřídní, nenahnilé a neomačkané. Necháme ho v lískách pod stříškou na severní straně venku, až do -3^o C. Rovněž zimní druhy ovoce necháme na stromě co nejdéle. Slabé mrázky mu neuškodí.
	Česnek a cibuli necháme zavěšenou na vzdušném místě pod přístřeškem až do příchodu mrázků do -3^o C.
	Ořechy necháme na stromě, dokud samy nespadnou.
	Stromy a keře můžeme ještě i v tomto měsíci přihnojit fosforečnými a draselnými hnojivy.
	Koncem měsíce upevňujeme na kmeny lepové pásy proti samičkám píďalky podzimní. Můžeme také oškrabat borku na spodu kmene a toto místo natřít přímo Chemstopem.
	Po sklizni ovoce ještě i v září přihnojíme stromy draselným hnojivem, ještě do 15. 9. můžeme doočkovat letošní semenáče broskví a dosázet dobře vyvinuté sazenice jahod.
	Zpět

Říjen

	Podle odrůd sklízíme jablka a hrušky. Necháme je co nejdéle v lískách venku ve stinném přístřešku až do -3^o C.
	Ovoce a brambory neuskladňujeme ve stejných prostorách. Skladovací prostor má být chladný, bezmrazý, větraný, nepříliš světlý a suchý a má v něm být dostatek čerstvého vzduchu.
	Z ovocných stromů odstraňujeme scvrklé plody napadené moniliózou. Připravíme se na výsadbu stromů. Vykopeme již nyní jámy a natlučeme do nich kůly.
	Je čas na výsadbu révy vinné.
	Krátce po uskladnění odstraňujeme shnilé, nebo nahnilé ovoce.
	Vlašské ořechy sušíme na slunci, v suché místnosti, nebo na půdě. Zcela suché ořechy nasypeme do koše, či jiné vzdušné nádoby a uskladníme v suché místnosti. Ořechy zásadně neomýváme vodou!
	Lískové oříšky zbavíme nažek a sušíme jako vlašské ořechy, ale uskladníme je v košíku zavěšeném u stropu. Jinak nám je odnosí myši do svých skrýší.
	Chceme-li omezit houbovou strupovitost jabloní a hrušní, ošetříme stromy krátce před opadem listí postřikem krystalického hnojiva močoviny, asi 6% koncentrace.
	Nemocné nebo odumírající stromy vykopeme i s kořeny.
	Při obrývání stromů zapravíme do země kompost a průmyslová hnojiva draselná a fosforečná.Broskve obrýváme až na jaře.
	Ve druhé polovině října již vysazujeme všechny druhy ovocných stromů. S výjimkou broskvoní dáváme přednost podzimní výsadbě před jarní. Dbáme na to, aby při manipulaci s výsadbovými stromky nedocházelo k zaschnutí kořínků. Raději každý stromek před výsadbou ponoříme až po krček na 24 hod. do vody. V této době můžeme sázet i rybíz a angrešt.
	Nemáme-li dobře oplocenou zahrádku, obalíme kmínky jabloní a hrušní novinovým papírem a obtočíme provázkem proti okusu zajíců. Po mnoho let vyzkoušeno.
	Zpět

Listopad

	Ještě v listopadu zarýváme ke stromům proleželý hnůj nebo kompost, doplněný fosforečnými a draselnými hnojivy. Tady vynecháme opět broskev. Můžeme k ní hnojivo navézt a ke kmeni přihrnout. Zarývat ho budeme až na jaře.
	Kolem kmene vinné révy, v průměru asi 1m, vybereme zeminu do hloubky na rýč. Každoročně odstraňujeme z kmínku „rosné“ kořínky, které z něho vyrůstají do hloubky asi 20 cm. (Pravidelně je odstraňujeme již u mladých kmínků. U starých nám to asi už nepůjde – tady opatrně. ) Do vyhloubeného okopu nasypeme 1 kolečko uleželého hnoje nebo kompostu, prosypeme 2 hrstmi cereritu, zahrneme zpět vybranou zeminu a vytvoříme kolem kmínku kopeček. Je to postačující hnojení do června.
	Před opadem listí odřežeme ze stromů(kromě peckovin) suché větve, které jsou nyní dobře patrné. Všude ze stromů odstraníme mumifikované plody, které jsou zdrojem infekcí.
	Stále vysazujeme ovocné stromy (mimo broskve), dokud půda nezamrzne. Nesázíme příliš hluboko.
	Stromy obrýváme mělce, abychom nepoškodili vlásečnicový kořenový systém. Stačí kompost navrstvit pod stromy a lehce okopat.
	Kontrolujeme skládku ovoce a odstraňujeme plody poškozené hnilobou, nebo ohryzem myší.
	Opadané listí shrabeme, nemocné odvezeme do kontejneru k tomu určenému a zdravé oložíme do kompostu a prosypeme vápnem.
	Začínáme za vhodného počasí s průklestem stromů jádrového ovoce. Řežeme těsně u silnějších větví, nebo kmínů a nenecháváme skolky (věšáčky). Řezné rány zahladíme nožem a zamažeme štěpařským voskem, stromovým balzámem, nebo alespoň fermežovou barvou.
	Kontrolujeme oplocení zahrádky, aby tam nemohli vniknout králíci, nebo zajíci.
	K bobulovinám a k jahodníku rozhodíme kompost. K jahodníku ho přihrneme, aby nevymrzl.
	Zpět

Prosinec

	Máme za sebou velmi vlídný podzim. V listopadu se však již zima ozvala. I když nastal už prosinec, zimní měsíc, musí zahrádkář ještě něco udělat.
	Pokud ještě nemrzne, můžeme ještě dokončit některé práce z minulého měsíce (výsadba, přihnojování). Nestihneme-li stromky do zmrzlé půdy zasadit, založíme je do jara v hlubší jámě, zalijeme a důkladně přihrneme.
	Na podzim vysázené stromky je nutno nyní zalévat, pokud nebude i nadále pršet a půda není ještě zmrzlá. Zeminu přihrnujeme vždy ke kmínkům, (platí i u starých obrytých stromů), aby voda nestála u kmínku (netvořil se zde „rybníček“) a zde nezmrzla.
	Zkontrolujeme stav plotu. Pokud je nebezpečí návštěvy zajíců na zahrádce, obalíme kmínky stromků novinovým papírem a spirálovitě omotáme provázkem. Zajíc se takto chráněného stromku ani nedotkne.
	Ukládání ovoce a zeleniny: Jablka by měla být venku ve stínu a pod stříškou v lískách co nejdéle, dokud mrazy neklesnou trvale pod –4^o C. Ve sklepích je stále příliš teplo.
	Kontrolujeme uskladněné ovoce, vybíráme nahnilé plody. Dbáme, aby ve skladovacích prostorách bylo dostatečně vlhko. Na podzim sklepy větráme, když je venku zima a v době velkých mrazů je větráme za slunného počasí, aby se naopak ohřály.
	Děda mi vyprávěl, že nejlépe uskladněná jablka přes zimu, byla uložená na půdě v seně. Docela jsem tomu věřil, neboť na jaře jsem často našel jablko zapadlé do listí a bylo zcela zdravé a chutné. Sám jsem tuto zkušenost aplikoval a zkoumal. Lísku jablek jsem na půdě přikryl asi 30 cm vrstvou sena. Nejnižší teplotu u jablek jsem naměřil –15^o C ! Vypadaly krásně. Chtěl jsem se rodině pochlubit krásnými nescvrklými jablíčky a několik jsem jich přinesl na stůl. Byly to kusy krásného ledu. Za několik hodin jejich pobytu v teple se stalo něco hrozného. Jablka zhnědla a značně změkla. Chybou byla rychlá změna teploty. Pokud jsem jablka vzal při oblevě, a nebo i zmrzlá, bral rukavicemi, potom dal do krabice, zabalil je do deky a nechal 2 dny v chladnější místnosti aklimatizovat, pak byla výborná. Jediným nebezpečím jsou myši.
	Na radiátorech ústředního topení můžeme sušit křížaly, hodí se celou zimu. Vhodné vitamíny k televizi.
	Chemické přípravky na ochranu rostlin, používané během vegetace, uložíme v chladné, ale bezmrazé temnější místnosti aby se nesnížila jejich účinnost v příštím roce.
	Očistíme a opravíme nářadí a pomůcky. Opatříme si přes zimu hnojiva a chemické přípravky pro jaro, které skladujeme v bezmrazé, suché a temné místnosti.
	Ze sadu odstraňujeme všechny suché a nemocné stromy. Hubíme hraboše a myši jak na zahradě, tak i na skládce ovoce a zeleniny. Volíme raději pastičky.
	Studujeme odbornou literaturu, zamýšlíme se nad neúspěchy uplynulé sezóny. Navštěvujeme přednášky, školení, besedy, kde konzultujeme své problémy s odborníky.
	Nezapomeňme na krmítka pro ptáčky a na dosypávání krmení - slunečnice, jáhly, lůj a pod.
	Kolem Vánoc řežeme rouby, ukládáme je do písku ve stínu domu a podle možností je chráníme sněhem a v době holomrazů chvojím.
	Zpět